Autorem článku je Josef Strzibny. Příležitostný webdesignér, kóder a programátor. Nyní si vytváří stránky o místech jako Egypt, Istanbul a Londýn, píše Něco málo a Little things.
Zařazení článku
Naše projekty
Počátky blogování
Na začátku byly deníčky, tedy ty úplně prosté, papírové a ty nám sloužily (a dodnes slouží) pro zapisování různých událostí z našeho života. Postupem času a s rozvojem internetu se začaly deníčky měnit. Přesunuly se na světovou síť a začínají se využívat pro ledacos.
Pro ledacos?
Ano, a to doslova a do písmena. Když se podíváte na současné weblogy a jejich obdoby narazíte na celou škálu možností jak naplnit svůj zapisníček obsahem.
Některé zachovávají více či méně funkci klasických sešitových deníčků. Lidé v nich píšou o každodenních radostech a starostech svého života. Takové deníčky mají svůj smysl. Ne že by snad pro širokou veřejnost, ale třeba jen pro autory samotné.
Druhým „typem“ internetových deníčků by mohli být deníčky autorů, kteří blogují o všeobecných věcech. Kromě hodnocení událostí dnešních dní nabízejí k přečtení třeba vlastní povídky a básně. Případně vtipně okomentují všeobecně známe události posledních dní. Jsou určeny pro širokou veřejnost a mohou tak mít největší základnu čtenářů. Často se články mohou mísit s těmi osobními. Takový blog vhodně využívá výhody weblogů a je už svou podstatou přínosný.
Samostatnou skupinou blogů jsou odborné weblogy a zápisníky, kde píší autoři svůj pohled na odbornou scénu (ať už jakéhokoliv oboru) nebo svoje poznatky o nových skutečnostech či věcech, které se jim dostaly pod ruku. Popřípadě píši tipy, rady a návody pro méně znalé návštěvníky.
Takové weblogy mají svůj smysl a to pro poměrně širokou základnu lidí, kteří se pohybují v daném oboru nebo se o něj alespoň okrajově zajímají.
Výhody a podstata weblogů
Výše zmíněné „typy“ weblogů mají jednu věc společnou: dobře využívají toho, co jim „formát“ internetového deníčku nabídl a umožnil. Tedy konkrétně alespoň jedné z těchto následujících vlastností:
- možnost zapisování si informací, které nechceme zapomenout a o kterých se chceme podělit s ostatními;
- možnost zmínit události, které nás jistým způsobem oslovily či zaujaly a chceme je veřejně komentovat, publikovat vlastní názor na danou skutečnost;
- možnost publikovat vlastní literární práce, kterými chceme oslovit ostatní (pokud je toto ale jeninou náplní weblogu, něco bude špatně);
- možnost psaní o svém vlastním životě veřejně
Snad by jste našli i jiné vlastnosti, já se chci jen zmínit, že tento formát publikování informací je značně široký a proto by jste mohli najít pro téměř každý internetový zápisník své opodstatnění.
Já však chtěl psát o zápisnících, které neměly být vůbec vytvořeny. V následujícím textu tedy hledejte jen subjektivitu. Jsou totiž lidé, kterým jisté druhy blogů vyhovují. Já nechci říci, že nemohou, ale že zde (pro některé) existuje lepší formát.
O čem by blog neměl být
Co by se tedy na internetovém zápisníku nemělo objevit (ať už z principu nebo jednoduše proto, že existuje vhodnější prezentace obsahu)?
- Papouškování novinek z informačních serverů (tedy ze stránek, které jsou pro toto určené) bez vlastní invence a názoru,
- a vydávání tiskových správ (pokud se toto netýká právě toho konkrétního weblogu).
Zároveň by pak weblog neměl být:
- sbírkou (ať už více či méně zajímavých) odkazů,
- odkazníkem na články jiných weblogů,
- galerií fotek a videí (fotoblog je něco jiného),
- z větší části weblogem o sobě samém („líbí se vám nové pozadí tohoto blogísku?“)
- a sbírkou literární děl jako jsou povídky, romány a básně, pokud je možnost mít pro ně samostatnou internetovou stránku.
Názor co názor
Můj pohled je jasný. Příklady jsou sice příklady, ale nechci zde linkovat všechny blogy, které kopírují řešení a práci jiných lidí (často z jiných blogů), vykrádájí články, jsou jen seznamem torrentů na nelegální kopie filmů, her a hudby nebo píší jen o novinkách a událostech, které se nacházejí na třech tuzemských informačních serverech. (Jo a tokio blogů už je taky moc :-).
Článek publikován 2006-10-26 19:36:10.
Komentáře
Pro některé nejmenované je podstatou blogování třeba:
Já jenom doufám, že všichni kteří něco píšou, ví co píšou a proč to píšou :-)
Ještě bych rád upozornil na skvělý článek od Binárního Ládina: http://binarniladin.bloguje.cz/135560_item.php
Cituji:
Inu, ze začátku jsem byl téměř až odhodlán nesouhlasit; musím však ustoupit – souhlasím.
Pouze u těch čistě papouškujících webů bych se zastavil, pač myslím, že v některých případech to není špatné. Musí se však již na to či ono téma zaměřit. Jedna vlašťovka je k ničemu.
A typ pro ty, kteří si chtějí takovýto blog založit: koukněte na Jirku Macicha – vidí novinku, přepíše ji (tedy i s nějakou tou vlastní myšlenkou); jednu kopii hodí na blog, druhou do Zpráviček na Lupu a je slavnej ;)
Macich je pro mě záhadou, hlavně ten zprávičkářův blog, kde prostě hodí odkazy na předchozí zprávičky a přidá anketu.
[2] Macich je jedním z těch o kterých píši. Je svým způsobem přínosný, hodně lidí u něj nalezne to co hledá, nicméně je otázkou jestli by to neměli být zprávičky nějakého informačního serveru a ne blogu.
Ano, zprávičky píše, ten zprávičkářský blog je opravdu záhada, třeba slouží mu, aby věděl o čem ještě neblognul :-).
Ale jak říkám Blog počítačového nadšence je jistě pro mnohé přínosný. Některým stačí sledovat tenhle blog a ví o všem…
Tak jako tam je to přínosné hlavně pro člověka, který si takový blog vytvoří. Lehce získává obsah, denní aktualizace, archív se plní, vyhledávače indexují, reklama vydělává. Nevím jak je to u Jirky, třeba sám napíše. (Snad to nebude brát ve zlém.)
hezký článek. pro mě osobně je blogování z 97% mentální onanie. čili plyne mi z toho uspokojení. a co teprv, když obdržím komentář, ájeje, to je teprv žůžo.
macich je zoufalec. pokud k cizí zprávě dodá jednu svoji větu, skoro vždycky je to tuplovaná blbost. mám podezření že pod názvem redakce stojí i za webovou poradnou chipu „tipy a triky“, protože ta jejich řešení tam vymýšlí nějaká lama.… jinak brtník je rád že má svůj nepřínosný bložík, který nemá smysl :)
S tou sbírkou odkazů je to jen otázkou vývoje, první blogy byly právě o tom, že parta nadšenců prolézala internet a postovala zajímavé odkazy, takové blog.icio.us…
[7] Právě proto. Na sdílení odkazů už máme nové věci :-).
blog by nemalo byt nieco, kde pisu 13 rocne deti. blog by nemalo byt nieco, co niekto nedokaze sam vytvorit – da prednost systemu ako napr. blog.sme.sk
Na začátku éry blogů tu byly velikáni jako „Sova v síti“, Pixyho blog, apod. Ty jsem vždy s chutí četl. Bloguju už skoro 5 let. Na začátku této éry jsem uzavíral elitní 30ku…
Pak přišli blogger.com s podporou češtiny a blogspotem, bloguje.cz, apod. každý píše, spousta lidí si myslí, že blog je všemocná magie.
Není! Je to o obsahu a účelu, proč něco na stránky píšete – mé motivy jsou.
Blog se pro mě stal i jakousi profesní vizitkou. Pomohl mi k několika projektům a také získání zaměstnání.
Můj názor je, že pokud nemáte důvod a co psát, nepište!
Bloguji, neb blogovat chci. Ačkoli je to někdy těžké, rád vyjadřuju svůj názor veřejně před co nejvíce lidmi. Blog je svým způsobem pódium.
je důležitý jen chtít… pokud si stojím za tím, že světu chci napsat, že ráno jsem si ráno vzala modrej svetr, tak to udělám… nijak objevný to není, ale pokud to má význam jen pro mě, abych si utřídila myšlenky a zážitky, tak to publikuju, co na tom, že to možná nikdo nebude číst (i když pokud si někdo něco přečte a pochválí, samozřejmě to potěší, bez zpětný odezvy bychom to asi nedělali)… nic proti nikomu, ať si klidně i ty třináctileté holky mají blogy o TH, ať si jsou ve stádu se stejnými designy
Všichni zapomínáme na jeden velký přínos blogů a to ten, že člověk se „učí psát“ a zlepšují se mu tak komunikační schopnosti. Což je v dnešní době přínosné hlavně u těch 13tiletých…
[13] Ono když někdy vidím, jak ti třináctilezí „píší“, tak dost pochybuji o tom, že blogování je pro ně přínosné…
Dobrý den, omlouvám se, pokud obsah tohoto komentáře již byl v některém z komentářů předchozích, ale píšu malou práci o blozích a když jsem četla o jejich historii, tak blogy původně sloužily k tomu, že jejich autor odkazoval na články na internetu, které jej zaujaly. Tak bych prosila trochu shovívavosti k těm, co se této idey drží. Napadlo mě to u toho odkazníku. Rozhodně bych nechtěla, abyste to bral jako kritiku, spíš jen, jako perličku, která „přetáhlého“ puberťáka zaujala. Přeji pěkný den.
Napsat komentář
Upozornění: komentáře jsou schvalovány!