Jako řeka, jež plyne není klasická knížka; jedná se o sbírku 103 krátkých fejetonů, článků a glos, které Paulo Coelho napsal v letech 1998-2005. Všechna tato vyprávění jsou krátká, zabírající většinou tak dvě stránky a narozdíl od ostatních Coelho knih, které se většinou točí okolo jedné stěžejní myšlenky, nám tato knížka nabízí různých myšlenek a úvah nespočet. Continue reading
Paulo Coelho: Jako řeka, jež plyne
Malcolm Gladwell: Mžik
Mžik: Jak myslet bez přemýšlení je v pořadí již druhou knihou, kterou jsem od Malcolma Gladwella přečetl (tou první byl Bod zlomu). Mžik se stylem psaní Bodu zlomu velice podobá, jen téma je jiné. Gladwell se tentokrát zabývá našim podvědomím – našimi rozhodovacími procesy, nad kterými nemáme kontrolu.
Zajímalo vás, kolik toho o nás prozradí náš obličej? Proč může být lepší, když policista pracuje sám bez parťáka? Jak obal výrobku ovlivňuje naše vnímání chuti? Proč některé naše pocity nedokážeme popsat a když se o to pokusíme, většinou nevědomky lžeme? Na to a nejen to najdete v Mžiku odpověď. Continue reading
Malcolm Gladwell: Bod zlomu
Kniha Bod zlomu: O malých příčinách s velkými následky (v originále The Tipping Point: How little Things Can Make a Big Difference) amerického novináře Malcolma Gladwella je zajímavou úvahou o “bodu zlomu” – tedy momentě, který z neúspěšných věcí dělá úspěšné, z nepopulárních populární, z nefungujících fungující a tak dále.
Zabývá se teorií, která říká, že se trendy, myšlenky, informace a další věci šíří podobně jako epidemie a že stejně jako epidemie mají svůj bod zlomu. Gladwell na základě rozboru několika událostí z minulosti ukazuje, že někteří lidé jsou ve společnosti pro šíření takovéto epidemie důležitější než jiní a že i malé změny můžou mít velký dopad.
Malcolm Gladwell umí udržet pozornost, nadchnout i přesvědčit – umí své myšlenky prodat. Bod zlomu je tak opravdu výborné čtení, které nelze než všem jen doporučit:-)
Hodnocení: 10/10.
John Vanhara: Podnikání v USA
John Vanhara (původním jménem Jan Vaňhara) je český podnikatel žijící ve Spojených státech, kde vybudoval několik úspěšných firem. U nás vešel ve známost především svým výborným blogem podnikanivusa.com, kde píše nejen o podnikání obecně, ale i o rozdílech a podnikání v USA. Jeho kniha Podnikání v USA je tématicky úplně stejná.
Pokud jste čtenářem blogu podnikanivusa.com, nepřinese vám knížka bohužel mnoho nového. Dokonce bych řekl, že po přečtení blogpostů včetně všech komentářů získáte větší know-how než ze samotné knihy. V knize naopak najdete kapitoly pěkně sezařené, s diakritikou (John svůj blog píše bez diakritiky) a odbornou korekturou. Continue reading
Lawrence Lessig: Free culture
Lawrence Lessig je profesorem práva, výkonným ředitelem organizace Creative Commons, politickým aktivistou a v neposlední řadě také publicistou. Ve svých knihách se zabývá především copyrightem a jeho ochranou ze strany zákona.
Kniha Free culture (Svobodná kultura) není vyjímkou. Základem je myšlenka, že lidé od pradávna stavěli na kultuře svých předků. Lessig proto považuje přechod autorských děl do tzv. veřejného vlastnictví za dobrou věc, která umožňuje svobodný rozvoj kultury. Stojí tak proti těm, kteří prosazují časem neomezenou platnost ochrany copyrightu. Continue reading
Amsterdam 2009
Ve dnech 9.-13. 7 jsme spolu s Matějem byli na prodlouženém víkendu v Amsterdamu okusit něco z tamější atmosféry a tady máte z výletu malý report. Úvodní foto danorbit.

O studiu informatiky na vysoké škole
Každý člověk by podle mého neměl studium na vysoké škole vynechat. Není přímo nutné, aby odpromoval, udělal státnice a mohl si vyvěsit diplom, nicméně cenné zkušenosti, kontakty, nové přátele a prodloužený studentský život ocení všichni.
Samotný výběr vysoké školy není u nás tak důležitý jako např. ve Spojených státech. Zatímco v USA diplom z prestižní školy (Harvard, Princeton, Yale, MIT apod.) průměrně zvýší plat zaměstnance o 30 % sám o sobě, v Čechách tohle neplatí. Jestli je to dobře nebo špatně, na to si odpovězte sami. Mnohem důležitější je u nás výběr oboru a města, kde chcete studovat.
Ústní maturita za mnou
Takže potom, co jsem napsal slohovou práci a zvládl praktickou maturitní zkoušku, jsem, podobně jako všichni letošní maturanti, šel k té ústní. Protože jedna ze čtyř známek na maturitním vysvědčení byla už rozhodnutá, stačilo se připravit na zbylé tři zkoušky:
- český jazyk a literatura
- teoretická odborná
- angličtina
Praktická maturita za mnou
Pár řádků o praktické maturitě na Střední škole aplikované kybernetiky, obor výpočetní technika, zaměření programování. A taky o tom, jak jsem dopadl…
Naše odborná praktická maturitní zkouška měla dvě části. Ta první byla ryze programátorská, ta druhá pak testovala znalosti elektrotechniky, automatizace, el. bezpečnosti a správy serverových operačních systémů (Windows Server 2003 a GNU/Linux). Známkuje se sice každá zvlášť, ale poté se obě známky průměrují do jedné. Proto byla moje strategie jasná: z programování dostat za jedna či za dva a pojistit se tak na zkoušku druhou (ve které jsem si tolik nevěřil).
SCIO: Národní srovnávací zkoušky
Znáte SCIO? Pokud jste žákem základní školy nebo studentem školy střední, pak tuto společnost znáte určitě velice dobře. SCIO totiž připravuje příjímací testy na spoustu středních a vysokých škol, vytváří různé srovnávací testy a vydává k nim studijní materiály.
Letos, v roce 2008, patřím mezi šťastlivce, kteří dělali jejich NSZ (Národní srovnávací zkoušky) dvakrát. Rád bych zde pro budoucí generace zanechal pár řádků, co si o těchto testech myslím, čeho se vyvarovat a jak se na test připravit.