Zatímco v prvním semestru jsem ukončil všechny nabrané předměty a ve druhém jsem se vykašlal pouze na jeden, ve třetím už to byly dva. Doufejme, že se tento trend zastaví:-)
Jako řeka, jež plyne není klasická knížka; jedná se o sbírku 103 krátkých fejetonů, článků a glos, které Paulo Coelho napsal v letech 1998-2005. Všechna tato vyprávění jsou krátká, zabírající většinou tak dvě stránky a narozdíl od ostatních Coelho knih, které se většinou točí okolo jedné stěžejní myšlenky, nám tato knížka nabízí různých myšlenek a úvah nespočet. Více…
Mžik: Jak myslet bez přemýšlení je v pořadí již druhou knihou, kterou jsem od Malcolma Gladwella přečetl (tou první byl Bod zlomu). Mžik se stylem psaní Bodu zlomu velice podobá, jen téma je jiné. Gladwell se tentokrát zabývá našim podvědomím – našimi rozhodovacími procesy, nad kterými nemáme kontrolu.
Zajímalo vás, kolik toho o nás prozradí náš obličej? Proč může být lepší, když policista pracuje sám bez parťáka? Jak obal výrobku ovlivňuje naše vnímání chuti? Proč některé naše pocity nedokážeme popsat a když se o to pokusíme, většinou nevědomky lžeme? Na to a nejen to najdete v Mžiku odpověď. Více…
Kniha Bod zlomu: O malých příčinách s velkými následky (v originále The Tipping Point: How little Things Can Make a Big Difference) amerického novináře Malcolma Gladwella je zajímavou úvahou o “bodu zlomu” – tedy momentě, který z neúspěšných věcí dělá úspěšné, z nepopulárních populární, z nefungujících fungující a tak dále.
Zabývá se teorií, která říká, že se trendy, myšlenky, informace a další věci šíří podobně jako epidemie a že stejně jako epidemie mají svůj bod zlomu. Gladwell na základě rozboru několika událostí z minulosti ukazuje, že někteří lidé jsou ve společnosti pro šíření takovéto epidemie důležitější než jiní a že i malé změny můžou mít velký dopad.
Malcolm Gladwell umí udržet pozornost, nadchnout i přesvědčit – umí své myšlenky prodat. Bod zlomu je tak opravdu výborné čtení, které nelze než všem jen doporučit:-)
Hodnocení: 10/10.
John Vanhara (původním jménem Jan Vaňhara) je český podnikatel žijící ve Spojených státech, kde vybudoval několik úspěšných firem. U nás vešel ve známost především svým výborným blogem podnikanivusa.com, kde píše nejen o podnikání obecně, ale i o rozdílech a podnikání v USA. Jeho kniha Podnikání v USA je tématicky úplně stejná.
Pokud jste čtenářem blogu podnikanivusa.com, nepřinese vám knížka bohužel mnoho nového. Dokonce bych řekl, že po přečtení blogpostů včetně všech komentářů získáte větší know-how než ze samotné knihy. V knize naopak najdete kapitoly pěkně sezařené, s diakritikou (John svůj blog píše bez diakritiky) a odbornou korekturou. Více…
Lawrence Lessig je profesorem práva, výkonným ředitelem organizace Creative Commons, politickým aktivistou a v neposlední řadě také publicistou. Ve svých knihách se zabývá především copyrightem a jeho ochranou ze strany zákona.
Kniha Free culture (Svobodná kultura) není vyjímkou. Základem je myšlenka, že lidé od pradávna stavěli na kultuře svých předků. Lessig proto považuje přechod autorských děl do tzv. veřejného vlastnictví za dobrou věc, která umožňuje svobodný rozvoj kultury. Stojí tak proti těm, kteří prosazují časem neomezenou platnost ochrany copyrightu. Více…
Ve dnech 9.-13. 7 jsme spolu s Matějem byli na prodlouženém víkendu v Amsterdamu okusit něco z tamější atmosféry a tady máte z výletu malý report. Úvodní foto danorbit.
Takže po prvním semestru tady máme mini report toho druhého..
Matematika se ve druhém semestru nesla ve velmi podobném duchu jako v minulém. Stejný přednášející p. t. Hilscher byl nudný jako minulý půlrok, proto jsem na něj opět nechodil. Democvika byla opět s doktorem Veselým, ale nevím jestli byl stejně veselý, páč jsem tam tento semestr skoro nechodil.
Na klasická povinná cvičení jsem měl Bc. Petra Lišku, který nebyl sice špatný, ale jeho rozesílání mailů (nebo spíše nerozesílání), přehazování termínu a rušení testů jak se mu to zrovna hodilo mi docela dost vadilo. Taky chyběl humor. Škoda, že pan Veselý další cvičení matematiky prostě neučí. Více…
Ten, kdo je ochoten odevzdat větší část svých příjmů na pomoc nezaměstnaným, postiženým či nemocným tak může učinit již dnes naprosto svobodně a dobrovolně. Voliči kteří volí ČSSD však ve skutečnosti nechcou dávat, ale brát. Tito lidé nejsou sociálně smýšlející. Osobně si myslím, že opravdových sociálně smýšlejících občanů je mezi voliči ČSSD minimum.
Ten, kdo je sociálně smýšlející nepotřebuje státní aparát k tomu, aby pomohl ostatním.
Článek se týká podzimu 2008 – předměty se v jiných semestrech můžou lišit!
M I patří určitě k nejtěžším předmětům, které jsem tento semestr měl. Musím ovšem dodat, že měl dost jiných kladů. Např. obsah samotného předmětu (kombinatorika, pravděpodobnost, matice, vektorové prostory, ..) patřil určitě k tomu zábavnějšímu, co lze obecně v matematice potkat (alespoň pro mě). Více…
